Duben 2008

Stále stejný KOLOTOČ.

17. dubna 2008 v 15:24 | Sapínie X_x |  Něco ze života (deník?)
Já vím, moc sem nepíši. Přesněji řečeno - kašlu tu na to. Normálně bych použila jako výmluvu, že nemám čas, že se učím, ale má cenu vám lhát? Stejně by mi to nikdo nevěřil .

Tak jo, ve škole je klid. Tedy klid... U mě spíš nějaká podivná bouře. Hlavně z toho důvodu, že se blíží třídní schůzky, sakra, už v pondělí. Zajímavé, teď se mě každý druhý učitel ptá, jestli rodiče přijdou na schůzky. Proč? Že by si chtěli promluvit? Sakra, já to nedodržela. Plánovala jsem, že 14 dnů před schůzkama se budu chovat líp, aby mamka nemusela opět poslouchat to: ,,Eliška je drzá, vyrušuje, neumí se chovat, nenosí úkoly...", ale nějak mi to ,,uteklo". Zapomněla jsem se chovat hezky, ba naopak jsem své chování ještě zhoršila a za letošní měsíc mám v tzv. Kázeňském sešitě ještě více zápisů, než obvykle . Je to, slušně řečeno, v háji. Ale můžu si za to sama. No dobře, to že jsem drzá beru, já už jiná fakt bejt neumím, že si povídám o hodinách, trochu zlobím - jo jo, prostě nikdy nebudu ta hodná, slušná holka. Ale ty úkoly bych dělat mohla... jenže upřímně - kdo by měl večer v 9, po dvouhodinovém tréninku, chuť počítat 14 slovních úloh na matiku? To se fakt nedá stíhat, o co jim jde? O co sakra? Strhat nás? :D

Ale dobře, nechme té školy. Poslední dobou jsem si našla nový koníček - zewling. Doma je prostě nuda... a tak zevlujem, kde se dá - před školou, ve městě, na louce... a povídáme si a děláme hluk a trapčíme a jsme hrozně ,,ftipný" a smějeme se a fotíme se... Nic nás s kámoškama nesblíží víc, než odpoledne strávený spolu . A někdy je taky paráda si zajet na výlet. Vzpomínám tuhle. Jela jsem já, kámoška, můj spolužák a jeho kámoš. Na bobovou dráhu do Janova. Vůbec jsme nevěděli, jak se tam dostanem... nebylo to naplánovaný, nic, prostě jsme si jen zjisitli, kdy nám jede bus do Janova (který nám mimochodem ujel) a vyrazili jsme... inu, nakonec jsme tam dorazily a dokonce jsme si i zabobovali. Je to tak měsíc zpátky... no jo, neznám nic lepšího, než projíždět se za sychravého počasí na bobový dráce, která je tou dobou neuvěřitelně kluzká, až kolečně vyjíždějí ven. Zábava :D.

Tak jo, končím, to jen, aby nikdo neříkal, že nic nepíšu :D

Taková smutná holka... nepochopím

6. dubna 2008 v 17:42 | Sapínie :) |  Šeptám nebo křičím
Nepochopím, jak si někdo může dobrovolně hrát na EMA, nosit furt jen nudný černý hadry apředstírat smutek, přitom ale nic o tom stylu nevědět, jen se řezat a bulet. Jak se někdo může dobrovolně ošidit o radost ze života? Pro mě je jednou z nejdůležitějších věcí smích. Je fajn si s kámoškou promluvit o vážných věcech, je hezký, když vás podrží v těžkých chvílích, ale mě jde v životě o to, aby jich bylo co nejmíň, ale někdo si je ještě sám naschvál přivolává. Pro mě je nejhezčí, když se můžu od srdce zasmát. Je jedno, jestli ve škole při hodině, nějakýmu vtipu spolužáka, nebo když s kámoškou kravíme u nás na námku, nebo když mě prostě přepadne záchvat (smíchu), nějaká vzpomínka. Je to fuk, ale smích opravdu léčí. A mnohem radši si budu spojovat kamarády s milióny směšných momentů, trapásků a vtípků, než s tím, že byly věčně v depkách a já je musela utěšovat. Jasný, kámošce pomůžu, když není fajn, ale ona je taková, že se prostě spolu zasmějem a je dobře. Než celý dny depkařit... A ještě k tomu nuceně! Když naschvál myslej na hnusný věci, vyvolávaj si bolest... bla bla... neříkám, že není hezký si někdy poslechnout nějakej pořádně utahanej ploužák a zaplakat si nad rozlitým mlíkem, jo, občas to je potřeba, odpočinout si od hihňání, každej má občas nějaký problémek, nad kterým si zapláče, ale furt? FURT?
Něchápu EMAŘE a jejich styl života, nechápu ty, co si na emaře hrajou. Nejsem nějaká optimistka, já se neusmívám, já se chlámu ... Ale dobře: KAŽDEJ JSME JINEJ

Další vokuk fotbálku

6. dubna 2008 v 14:54 | Sapínie X_x |  Něco ze života (deník?)
Ano, ano, Sapínie našla zalíbení ve fotbálku. V pátek to byl pouze trénink, ale včera ji její milý pozval na ,,rande" přímo na tribunu našeho Slovanu :). Takže včera jsme koukali na velké fotbalisty, ještě tam se mnou byla kámoška, díky bohu, protože ten,,milej" si pěkně seděl v kotli (tam jsou prostě ti největší fanoušci :D) a já byla s kámoškou na ,,normální tribuně". Takže jsem tam šla vlastně sama, protože jeho jsem vůbec neviděla . Ale jinak fotbal byl fajn, přilezli jsme tam až na druhej poločas a stihli jsme dva góli, přičemž jeden byl bohužel do naší branky ... a byl to druhej gól protihráčů, zatímco my jsme dali pouze jeden, taže Slovan Liberec prohrál nad M. Boleslaví 2:1 ... No, né že, by mě to trápilo ... Pecka byla, když to skončilo, Boleslav si nás pěkně podala, se tam pak začli řezat, to bylo hekzý no. A nakonec, když už odjížděli těma autobusama (MB), tak nás ještě solidně vyfakovali (mě a kámošku) ... Jako ae přitom my nic, jendou přijdem na fotbal a hned na nás nějaká Boleslav ukazuje zdvyžený prostředníček? Jsme skoro ani nefandili... pche, tak jsme jim to oplatily, blbečci A na truc půjdu příště znova, akorát bez něj, stejně to je na pytel, když tam s ním jdete a ni ho nevidíte .

Potom jsme jeli i s kámoškou k nám . Hezky u nás přespala, to víte, jsme si chtěli ještě trochu užít. A užili . Ale to už sem radši nebudu psát . Jakože nebojte, sex né, na to mám fakt časík . Ale byla jakože fákt sranda, no prostě jsme si párkrát přiťukli se spolužákem přes icq, ale né kofolou, ale fakt - moc jsme toho nevypily . No, a ještě předtím jsme spali a povídali si a poslouchali ploužáky . Tak což, obě jsme měli takovou zamilovanou náladičku. Akorát kdyby na to bylo alespoň s kým tancovat, v ten moment, né když tam sedíme sami, čučíme do zdi a akorát tak sníme . Ale já to mám ještě ok, já ho můžu vidět kdykoli, ale ten kamarádčin bydlí až na Šumavě (ona v Liberci), viděli se a občas se vídaj, ale stejně - trochu dálka, ne ? Chudák holka...

A teď mizím, musím se učit... ach jo... A vy mě pěkně držte pěsti, ať ho už konečně zejtra vidim, byldíme od sebe kousek a prostě ne a ne se domluvit, protože oba věčně nemáme čas, pitomý tréninky... a blbej fotbal, se tam táhnu kvůli němu a ani ho nezahlídnu :D

Vokuk fotbálku :)

4. dubna 2008 v 23:23 | Sapínie X_x |  Něco ze života (deník?)
Zdravím všechny milovníky končícího pracovního týdne . Dnešek nebyl až tak tragický, abych se musela tak urputně těšit na sobotu, ale těším se. Ale jinak jsem vlastně vše zvládla. Pouhých vlastně 5 hodin ve škole, přičemž jsem se dozvěděla nějaké známky. Dnes 3x za 3 , ale vidíte - tak hrozný známky a stále žiju . Po nezábavné škole jsem se vrhla na, pro mě, mnohem záživnější činnosti . Nejprve jsem zamířila ke kámošce, kde jsme, jak je u nás běžné, probrali všechny dnešní situace a opět zdrbali všechny a všechno

Později jsme se s tentýž kamarádkou vydali směr - tréninková hala, ale kupodivu jsme tam nebyli na čas, né později, ale mnohem dříve. Teď mi totiž šlo jenom o to stihnout trénink fotbalistů . A ano, stihla jsem je, zrovna začínali, když jsme dorazili, takže všechno podle plánů. Nejprve jsem se schovala velký kus od tréninkové plochy, protože tam byl on A i když věděl, že přijdu, blyo mi to trochu blbý... ale nakonec jsem byla nějak dotlačena až na místo a svého vyvoleného jsem si prohlídla pěkně zblízka (né, že bych to nedělala někdy předtím, ale takhle ve sportovním, uuu ). Slušelo mu to jako vždy. Takže jsem cca hodinku strávila pozorováním jejich tréninku, ale dějou se tam docela zjaímavý věci, uvažuju, že příště půjdu sama Akorát on si mě tam nějak nevšimnul jsem tam byla nalepená až skoro u toho hřiště... a teď jsem mu psala, že to byl pěknej trénink a zpět mi přišlo jen: ,,Jé, tys tam byla? ". Takže fajn no, asi nepočítal, že to fakt dodržím a dorazím. Mno tak zítra se už snad uvidíme ,,normálně" . Doufááám.

Po jeho tréninku čekal trénink nás. Naštěstí (ooo, tedy bohužel) jsem byla ještě ve středu schvácená ,,velmi vážnou nemocí" (rýma a kašel ), takže jsem necvičila. Jaká ,,škoda", tedy spíše nuda. Představte si jeden a půl hodiny zírání na obtloustlé, upocené házenkářky . Opravdu žádný blaho.

A teď? Teď už jsem doma a píšu tuhle kravinu na svůj kraví blog ...

Smajlíci - verze 1

4. dubna 2008 v 23:00 | Sapínie X_x |  Bločku koutek
Tak jo, takže tyhle smajlíky teď budu používat. Dám si je sem, ať je pak nemusim hledat po všech čertech. Taky jsem to trochu roztřídila a přidala jsem k nim ,,textové výrazy"

Od řína do dubna - procházka životem

3. dubna 2008 v 20:24 | Sapínie O_o |  Něco ze života (deník?)
Nebojte, shrnu to, opravdu nebudu popisovat každý den, co se stalo když jsem měla blogovou pauzu. Napíšu to sem, ať já vím... a třeba i vy, pakliže vás to zajímá. Já trochu zavzpomínám, sepíšu to... no, ona je potom docela sranda to za pár měsíců či let po sobě číst a smát se, třeba svě ubohosti :D. Jako se jednou i já budu smát tomuto, až trochu povyrostu a dozraju :P

Chce to REKONSTRUKCI

3. dubna 2008 v 18:33 | Sapínie X_x |  Bločku koutek
Vidíte to, můj blog obsahuje sotva nějakých 40 článků, ale stejně je to tu takový zmatený, rozhácený všudemožně... a hlavně - polovina těch článků je pěkně na pytel. Tedy spíš - patřej do pytle, nebo do koše, pro ty moderní. Tedy vlastně ono to možná nakonec skončí taky v pytli, se to tam nasype z toho koše. A někdo má třeba pytel rovnou v koši... sakra, je to zmatek :D Jedna blbost sem, jedna tam.

BIG COMEBACK

3. dubna 2008 v 16:51 | Sapínie X_x |  Bločku koutek
Svůj ,,kambek" jsem nejspíš neplánovala, ale když jsem dnes pročítala vaše blogy, nedalo mi to. Řekla jsem si, že blog již odpočíval dlouho. Přesněji 5 měsícu, ano, těchto pět měsíců tu jen tak pobýval a upadal do té nejtemnější propasti a to aniž bych vám o tom dala vědět! Taková já jsem :D. A teď - teď jsem zpět, abych vám opět denně přinášela dávku rádobyvtipných článků ze svého osobního (a intimního :D) života. Necenzurované, přímo zjevené na monitoru vašeho počítače - ano, tak! Je zpět, ta Sapínie je zpět a pořádně to zde rozvalííí. Jste nadšeni? Možná, ale zdá se mi - nikdo netleská :D. Ono to s tou slávou asi nebude zase tak horký, ale chybělo mi to tu. Moc :)Otevráme dnes a už nikdy nezavřeme. A pozor - děláme non-stop :D. Kdo přijde opakovaně - neprohloupí :D. Spíš abych neprohloupila já anepřestěhovala nás na jinou adresu, blog.cz mě teda ale pěkně zlobí, co jsem vypotila, než jsem uložila tenhle pitomej článek :D. Někdy je to na zabití, jo.